Tradice úpravy japonských zahrad sahá přinejmenším do 9. století. Pro toto umění je charakteristická jednoduchost, asymetrie a touha po přesné imitaci přírody. Voda, která symbolizuje život (někdy je znázorněna pomocí lehkého písku), je nejdůležitějším prvkem. Originalita japonské zahrady z ní dělá neobvykle populární formu územního rozvoje v mnoha městech po celém světě.
