Írán (persky ایران, původně Árjan, neboli země Árjů), plným názvem Íránská islámská republika, je stát v Přední Asii. Dřívější název Persie, užívaný především v západním světě, se oficiálně přestal používat v roce 1935. Na západě Írán sousedí s Irákem (Kurdistán), na severozápadě s Tureckem, Arménií a Ázerbájdžánem, na severu s Turkmenistánem, na východě s Afghánistánem a na jihovýchodě s Pákistánem. V jižní části je omýván vodami Perského zálivu, Ománského zálivu a Arabského moře, na severu je to moře Kaspické. Počtem asi 82 milionů obyvatel a rozlohou zhruba 1,65 milionu km² náleží Írán mezi 20 nejlidnatějších a nejrozlehlejších zemí světa. Státní útvar je administrativně rozdělen na 31 provincií, ty se dělí na okresy a na menší okrsky. Hlavním městem je Teherán s populací zhruba 9 mil obyvatel, s aglomerací zahrnující obyvatelstvo prakticky celé provincie pak více než 13 mil. obyvatel. Dalšími významnými metropolemi jsou Mašhad, Isfahán, Tabríz, Ahváz, Šíráz, Karadž, Qom nebo důležitý přístav Bandar Abbás.
Írán je multikulturní zemí s mnoha etnickými a jazykovými skupinami. Základní rozdělení lze učinit do tří větších skupin – skupina perská, což jsou především Peršané (kolem 50–60 %), Kurdové (7 %), Lúrové, Balúčové, Arméni, Gílánci, Mazandaránci, a další etnika. Dále skupina turkická – íránští Ázerbájdžánci (Ázeři) zastoupení až 24 %, Turkmeni, Turci, Kaškájové a konečně semitská skupina zastoupená především Araby a Židy.
V Íránu jsou principy státního uspořádání úzce propojeny s náboženstvím. Státním náboženstvím Íránu je šíitský islám, který vyznává přes 90 % obyvatel, cca 8 % tvoří sunnité a zbývající 1 % tvoří další náboženské menšiny, hlavně komunity křesťanů (především Arméni), ahl-e-hakk zoroastriánů, židů a bahá’istů (víra bahá’í je oficiálně zakázána).
Státním zřízením Íránu je islámská republika, a to na základě ústavy, pro niž hlasovalo v roce 1979 přes 98 % voličů. Moc nad zemí je rozdělena na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Nejvyšší autoritou země je duchovní vůdce revoluce (persky رهبرانقلاب اسلامی), který fakticky ovládá klíčové oblasti politického systému země – je nejvyšším velitelem jak íránské armády, tak samostatně fungující speciální organizace Íránských revolučních gard. Kromě bezpečnostních složek kontroluje také státní televizi, rozhlas a justici. Určuje 6 členů dvanáctičlenného orgánu Rada dohlížitelů (persky شورای نگهبان), jmenuje členy Rady pro určování zájmů režimu (persky مجمع تشخیص مصلحت نظام). Současným nejvyšším duchovním vůdcem je Sajid Alí Chamene´í. Prezident republiky, jako druhá nejvyšší autorita země, je představitelem výkonné moci. Volen je přímou volbou občanů na 4 roky a může být zvolen na maximálně jedno další funkční období v řadě. Prezident sestavuje svou vládu, jednotlivé členy vlády (ministry) schvaluje parlament. Vláda je pověřena řízením státní správy a vykonává zahraniční politiku v souladu s principy islámské republiky. Prezident rovněž předsedá Nejvyšší radě národní bezpečnosti (persky شورای عالی امنیت ملی). Současným prezidentem Íránu je Ebráhím Raísí. Legislativní moc reprezentuje 290členný parlament (persky مجلس شورای اسلامی), jehož členové jsou voleni ve všeobecných volbách na 4 roky. Zákony schválené parlamentem vstupují v platnost až po schválení Radou dohlížitelů. V případě sporu mezi těmito dvěma institucemi rozhoduje Rada pro určování zájmů režimu. Další významnou institucí v rámci politického systému Íránu je tzv. Shromáždění znalců (persky مجلس خبرگان), 88členný sbor náboženských učenců (modžtahedů), kteří rozhodují o volbě nebo odvolání duchovního vůdce.
Íránský HDP je téměř z poloviny tvořen službami, více než čtvrtinově průmyslem a téměř čtvrtinu tvoří zemědělství. Hospodářský růst, inflace, nezaměstnanost a další sociálně ekonomické ukazatele kolísají s ohledem na mezinárodní situaci. Situace se opětovně zhoršuje od té doby, co Spojené státy jednostranně vypověděly multilaterální dohodu o íránském jádru (anglicky Joint Comprehensive Plan of Action) a obnovily sankce (květen 2018). Íránský průmysl se zabývá zejména těžbou ropy, zemního plynu (jedny z největších zásob na světě) a kovů (železná ruda, chrom, olovo, měď, zinek, aj.), textilním průmyslem (výroba a vývoz koberců) a chemickým průmyslem (vývoz chemikálií). Zemědělství je založeno na chovu dobytka a pěstování tradičních zemědělských plodin jako je pšenice, ječmen, rýže, brambory, cukrová třtina nebo čaj a také plodin, které jsou hojně exportovány do zahraničí – citrusové plody, ořechy (pistácie, vlašské a lískové ořechy) a sušené ovoce (rozinky, datle, fíky).
