Dráp (spár, také pařát) je ze stran zploštělá zrohovatělá ploténka, která tvoří toulec okolo posledního článku prstu většiny savců, ptáků i některých plazů. Je to struktura analogická paznehtům a kopytům velkých býložravců a plochým nehtům primátů včetně člověka. Jedná se nicméně o původní strukturu, ostatní jsou od ní evolučně odvozené.
Dráp je tvořen zrohovatělou destičkou, která přesahuje kostní podklad posledního článku prstu - drápové kosti. Ploténka je tvořena mrtvými, zrohovatělými buňkami stratum corneum rohovatějící pokožky a její hlavní stavební součástí je bílkovina keratin. Dráp samotný je tvořený rohovou stěnou sestávající ze třech vrstev rohoviny, která tvoří boční plochy drápu a jeho hrot - eponychium je měkká horní vrstva, analogická polevě koňského kopyta, mesonychium je střední vrstva rourkaté rohoviny, která vyrůstá ze škáry v lůžku drápu a tvoří většinu jeho hmoty, a hyponychium dorsale je vrstva rohoviny tvořená škárou na horní straně drápové kosti, ležící v hloubce drápu.
Na bočních stranách drápu je vrstevnatě uspořádaná rohovina hyponychium laterale. Měkká rohovina, která vyrůstá ze škáry na konci drápové kosti, se nazývá terminální eponychium. Spodní plochu drápu pak tvoří rohovina rohového chodidla, která je rovněž drobivá a měkká.
