Japonská architektura je tradičně definovaná jako dřevěné struktury, trochu povznesené nad zemí s taškovými nebo slaměnými střechami. Posuvné dveře (fusuma) sloužily jako zeď, což umožňovalo použít prostor v místnosti pro různé příležitosti. Lidé obvykle sedí na polštářcích nebo na podlaze. Židle a vysoké stoly nebyly do 20. století používány. Nicméně od 19. století Japonsko převzalo hodně elementů od západní, moderní a postmoderní architektury a teď je lídrem v moderním světovém designu a architektuře.
