Klášter (z německého Kloster z latinského claustrum, uzavřené místo, latinsky monasterium) je instituce a budova nebo komplex budov, které slouží jako dlouhodobý příbytek pro duchovní a pracovní činnosti mnichů (monachů), mnišek (jeptišek) či laiků, kde žijí společně jako komunita na rozdíl od osaměle žijících poustevníků (eremitů).
Nejčastěji se tak označují konventy západních církví, kde žijí řeholníci řídící se předpisy svého církevního řádu – řeholí.
Pro pravoslavné kláštery se obvykle užívá slovo monastýr. Jako klášter se označují i obdobné instituce, například buddhistické kláštery.
Zpravidla jde o rozlehlejší areál určený pro život duchovního či náboženského společenství.
