Teplo (Q – calorique – Kalorika) (dříve nebo v pozměněném smyslu tepelná energie) je termodynamická veličina vyjadřující míru změny vnitřní energie, jejíž podstatou není ani práce
∑
i
A
i
⋅
d
a
i
{\displaystyle \sum _{i}A_{i}\cdot \mathrm {d} a_{i}}
(elementární práce je rovna obecné síle skalárně násobené obecným posunutím), ani tzv. chemická práce
∑
i
μ
i
⋅
d
N
i
{\displaystyle \sum _{i}\mu _{i}\cdot \mathrm {d} N_{i}}
(chemický potenciál krát změna množství látky). Teplo systém vyměňuje (tj. přijímá nebo odevzdává) s jiným systémem jiné teploty, se kterým je v tepelném styku (tedy rozhraní mezi nimi je diatermického charakteru, tj. nepředstavuje tepelnou izolaci); hovoříme o tepelné výměně.
Teplo popisuje procesy, v nichž se odehrává spousta chaotických „mikroprací“, tj. srážek jednotlivých částic, které přímo nemůžeme sledovat ani měřit. O práci mluvíme, když způsobenou změnu energie můžeme vyjádřit jako součin veličin: síla krát posunutí, např. tlak krát změna objemu, napětí krát přenesený náboj (náboj = proud krát doba) apod.
U tepla se změna energie jako součin jiných přímo měřitelných veličin vyjádřit nedá; pro systém v rovnováze jde o součin teplota krát přírůstek entropie.
Teplo je dějovou fyzikální veličinou popisující termodynamický děj (posloupnost stavů systému), nikoli veličinou stavovou, popisující stav jediný.
Jednotky tepla jsou shodné s jednotkami energie a práce.
Měřením tepla se zabývá kalorimetrie; teplo se měří kalorimetrem.
Šířením tepla bez konání práce se zabývá termokinetika, tepelnými ději obecně termodynamika.
