Litva (litevsky Lietuva), plným názvem Litevská republika (litevsky Lietuvos Respublika), je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí na jihovýchodním pobřeží Baltského moře. Na severu sousedí s Lotyšskem, na východě s Běloruskem, na jihu s Polskem a na jihozápadě s ruskou exklávou Kaliningradskou oblastí. V únoru 2012 žilo v zemi 3,2 milionu obyvatel. Především v důsledku emigrace za prací do zemí Evropské unie (EU) však do srpna 2017 poklesl počet obyvatel na 2,82 milionu. Litva se rozkládá na ploše 65 300 kilometrů čtverečních. Hlavním městem je Vilnius. Dalšími velkými městy jsou Kaunas a Klaipėda. Litevci jsou baltským národem a tvoří 84 % obyvatel země. Oficiálním jazykem je litevština, jeden ze dvou živých baltských jazyků.
Významným státním útvarem minulosti bylo Litevské království založené roku 1253 králem Mindaugasem, po většinu historie však byl stát velkoknížectvím (1236–1795). Roku 1569 vytvořily Litva a Polsko dobrovolné sdružení dvou států zvané Polsko-litevská unie. Spojení trvalo více než dvě století, dokud jej sousední země v letech 1772–1795 nerozložily, přičemž to bylo Ruské impérium, jež anektovalo většinu území Litvy. Nezávislost získala Litva až roku 1918, ta trvala do roku 1940, kdy byla Litva okupována Sovětským svazem. Mezi lety 1941 - 1944 byla okupována nacistickým Německem. Po skončení druhé světové války zůstala pod sovětskou okupací a byla připojena k Sovětskému svazu. Jako vůbec první svazová republika obnovila svou nezávislost 11. března 1990, rok před rozpadem Sovětského svazu.
Litva je rozvinutá země s vyspělou ekonomikou s vysokými příjmy. Velmi dobře si vede v oblasti občanských práv, svobody tisku a svobody internetu. Největšími problémy jsou postupný úbytek populace či vysoká míra sebevražd.
Litva je členem Evropské unie, Severoatlantické aliance (NATO), Rady Evropy a Schengenského prostoru. Úzce spolupracuje s ostatními pobaltskými státy a severskými státy, zejména na platformě Seversko-baltské osmičky. Patří také do eurozóny, zákonnou měnou Litvy je tedy euro.
