Minerál (lat., z minera, důl) čili nerost je homogenní přírodní fáze s přesně definovatelným chemickým složením a s vysoce uspořádanou stavbou částic, která je za normálních podmínek krystalická (výjimkou je přírodní rtuť) a která vznikla jako výsledek geologických procesů, případně jako produkt přírodních procesů na jiném kosmickém tělese. Může to být prvek nebo chemická sloučenina tvořená krystaly či kvazikrystaly, výjimečně i s amorfní strukturou (např. opál), ale vždy vzniklá přírodním procesem bez zásahu člověka (např. kamenná sůl je krystalický nerost, ale když ji člověk rozpustí ve vodě a nechá opět vykrystalizovat, už nejde o nerost, i když se strukturou i složením jedná o totožné krystaly).
V přírodě je známo přes 5 800 minerálů a každým rokem bývá objeveno kolem 120 dalších. Častý výskyt se dá přiřknout jen cca 300 minerálům a pro tvorbu hornin je významných jen několik desítek.[zdroj?] Nejčastějším minerálem na Zemi je bridgmanit.Pojem minerál či nerost využívají vedle mineralogie a geologie i jiné obory, a mohou ho definovat jinak. Odlišnou, širší definici nerostu, používá např. hornictví – vizte oddíl Členění nerostů z hlediska hornictví. Biologie, lékařství a obory související s výživou pak zpravidla rozumějí pod minerály jakékoli anorganické látky v pevné či tekuté formě, včetně pouhých iontů v roztoku – vizte oddíl Minerály v biologii a lékařství.
